Na Katedře genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK založila úspěšnou laboratoř virologie. Dlouhodobě se zabývá molekulárními mechanismy odehrávajícími se v buňkách během infekce způsobené polyomaviry, a zároveň vývojem nanostruktur založených na symetrických proteinových schránkách (kapsidách) těchto virů.
Polyomaviry infikují obratlovce a jsou schopné nádorově transformovat jejich buňky. Vedle dvou již dříve známých polyomavirů bylo nedávno objeveno sedm dalších, lidských druhů polyomaviru. Jeden z nich se patrně podílí na vzniku velmi agresivního lidského kožního nádoru – karcinomu Merkelových buněk. Lidský polyomavirus BK je nejčastější příčinou selhání transplantace ledvin. Poznání interakcí jednotlivých virových komponent s buněčnými strukturami a funkčních důsledků těchto interakcí pro buňku i pro replikaci viru, je podmínkou pro nové návrhy cílených zásahů proti infekčním onemocněním. Polyomavirové strukturní proteiny se samovolně skládají do kapsidových struktur. Ty mimo jiné slouží virům k dopravě jejich genetické informace do buněk. Dovnitř nebo na povrch prázdných kapsid je možné vkládat různé cizí komponenty, např. terapeutické geny, části bílkovin nebo nízkomolekulární látky, které budou kapsidami účinně dopravovány do buněk. Takto připravené nanostruktury najdou významné uplatnění v genové terapii, při přípravě vakcín či např. v diagnostice nádorů.
Profil skupiny (mateřská instituce): Laboratoř virologie (PřF UK)